Zde naleznete základní rady o pěstování rostlin vhodných jako dekorace do paludárií ale i jiných druhů terárií.Podle zde uvedených informací si můžete zkombinovat různé druhy rostlin které mají stejné ,nebo podobné nároky na pěstování, stejně jako zvířata která budou terária společně obývat.Toto je velice důležité pro to,aby všechny živé objekty v teráriu měly stejně vyvážené podmínky pro zdárný růst a rozmnožování , jako teplota , vlhkost půdy a vzduchu apod. Také se dočtete jak správně rozmístit rostliny v teráriu tak aby poloha vyhovovala určitému druhu rostliny, protože některé vyžadují vyšší teplotu(ty umisťujeme do vrchní části terária) a naopak jiné do spodní části. Jiné druhy vyžadují více světla a jiné zase stín a vlhkost atd.proto si musíme dobře rozmyslet ještě před konstrukcí paludária jaké druhy rostlin v něm budou zasazeny a podle toho tvarovat pozadí a umisťovat kůry a větve.

Všechny květiny je nutné rosit a zavlažovat měkkou vodou pro udržení správné pH.Z důvodu společného chovu se zvířaty zde není popsáno hnojení a podobné zásahy chemikálií do vodního oběhu,protože většina hnojiv jsou pro zvířata životu nebezpečná. V akvaristikách se ale prodávají hnojiva pro akvarijní rostliny ,takže pokud se ujistíme ze nehrozí nic obyvatelům terária ,můžeme zkusit trošku zaexperimentovat.

Masožravé rostliny

Darlingtonie Kalifornská
(Darlingtonia californica)

Obecně:zajímavá masožravá rostlina.Hmyz se nálevkovitými jícny dostane do listu,po vnitřní straně sklouzne dovnitř do sekretu a v něm se jako potrava rozloží.
Umístění:světlé,polostinné,bez prudkého slunce v zimě teploty nad 0°C v létě kolem 20°C.
Zálivka: udržovat rostlinu vlhkou až mokrou.často rosit měkkou vodou pokojové teploty.Během zimního klidu od října do února udržujte rostlinu jen vlhkou.
Množení: dělením starších rostlin

Mucholapka podivná
(Dionae muscipula)

Obecně:masožravá rostlina,čepele listů vyvinuté ve sklapovací pasti,mají na červeně zbarvených vnitřních stranách vždy tři citlivé chlupy.Pokud se hmyz dostane na vnitřní stranu listu,past se sklapne a ulovený hmyz je stráven.
Umístění:velmi světlé nejvýše polostinné ne na prudkém slunci.Letní teploty kolem 15°C až 20°C ne příliš horko.Zimní 5°C až 10°C.
Zálivka:Udržovat stejnoměrnou vlhkost,pozor na přelití.
Množení:v březnu do čisté rašeliny do níž přimíchejte trochu hrubého písku.Používat poměrně malé květináče.

Rosnatka
(Drosera)

Obecně:Masožravá rostlina,která chytá hmyz na lepkavé žláznaté výčnělky(tentakule)na listech a zde ho stráví.Rosnatky příležitostně také pěkně kvetou.V obchodech je k dostání několik druhů.
Umístění:slunečné,světlé,vysoká vlhkost vzduchu,pěstuje se nejlépe i s květináčem ve vyšší otevřené skleněné nádobě.Letní teploty asi 20°C,v zimě zelené druhy 15°C,v zimě nezelené druhy 5-10°C.
Zálivka:používat měkkou vodu pokojové teploty.Udržovat stejnoměrnou vlhkost.Květináč postavit do misky s vodou.
Množení:Pokud se květy opylí štětečkem,vydají většinou dostatek semen pro výsev.Semena se vysévají do mokré rašeliny při asi 20°C, přikryjí se sklem nebo folií.V zimně nezelené druhy vytvářejí do podzimu většinou dceřiný brut, který se může oddělit a zasadit do rašeliny.Možné je také množení listovými řízky v mokré rašelině při asi 20°C.

Láčkovka
(Nepenthes)

Obecně:asi 80 druhů původem ze Sumatry, Bornea.Rostlina, jejíž listy jsou zakončeny konvicí s víčkem.Převislá.
Umístění: Světlé , teplé, vysoká vlhkost vzduchu (80%) ne na přímém slunci.Pokojová teplota,nebo tepleji,v zimně ve dne asi 20-25°C , v noci ne pod 18°C.
Zálivka: stále udržovat vlhkou půdu. Často rosit.
Přesazování: Duben ,Květen .zasadit do speciálního květníku pro orchideje.Půda: podobná orchidejovému substrátu - směs z kořenů kapradin rašeliníků a hrubé listovky.
Množení: Od ledna nařezat 15 - 20 cm dlouhé vrcholové řízky se 2 - 3 oky, ošetřit je stimulátorem na zakořenění..Zvětšit odtokový otvor 4 - 5 cm hliněného květníku , květník naplňte rašeliníkem.Řízky zasadit do čerstvého rašeliníku (do zvětšeného odtokového otvoru obráceného květináče) Teplota vzduchu a půdy 25-30°C , vysoká vlhkost vzduchu (přetáhnou přes něj folii)



Popínavé a převislé rostliny

Šplhavnice
(Potos, Scindapsus "Epipremnum pinnatum")

Obecně: popínavá rostlina , která se pne po kmínku, často se také používá jako převislá rostlina.
Umístění: Světlé až polostinné místo (čím je místo temnější, tím méně výrazné je vzorování listů) , , letní teploty kolem 20°C v zimně nemusí být nižší.
Zálivka:Protože rostlina zaujímá velké plochy , je třeba ji přiměřeně tomu i zalévat. Po celý rok zalévat středně v zimně o něco méně.
Množení:Snadné vrcholovými a stonkovými řízky.Nejlepší jsou ty s malými vzdušnými kořínky.Zakoření jak ve sklenici s vodou , tak v teplé a vlhké směsi rašeliny a písku.

Monstera
(Monstera)

Obecně: Asi 50 druhů, původem ze střední Ameriky. M. Deliciosa roste v tropických lesích jako liána na stromech a tvoří mohutné vzdušné kořeny.
Umístění: Světlé, ale ne přímé slunce . V létě přes 21°C , v zimě běhěm klidové fáze od října do února chladnjší místo (16 - 21°C , ne pod 15°C).
Zálivka: Stále udržovat vlhkou ,ale ne mokrou půdu.
Množení:V létě nechat zakořenit vrcholový řízek s několika vzdušnými kořeny ve sklenici s vodou , teplota kolem 22°C.

Filodendron
(Philodendron)

Obecně:Rod z čeledi áronovitých se zhruba 300 druhy.Původem z tropických lesů střední a jižní Ameriky. Rostou zde jako liány na stromech.Mnohé jsou vybavené vzdušnými kořeny.Vhodné jako popínavé rostliny ,nebo do závěsných nádob;nepopínavé druhy vyžadují dostatek místa. K dostání jsou různé druhy mnoha podob:
A)popínavé druhy s celokrajnými listy - P. scandens. - rychle rostoucí, listy tmavě zelené, srdčité. Často prodávaný druh, který se snadno zamění se šplhavicí. P. erubescens - také rychle rostoucí, s velkými listy; S dělěnými listy: P. bipennifolium - listy olivově zelené, lyrovitého tvaru , velmi odolná pokojová rostlina.
B) Nepopínavé druhy s celokrajnými listy : P. cannifolium - epifyt s nafouklými řapíky a masitě kožovitými listy;S dělěnými listy : P. bipinnatifidum - velké hluboce dělené, leskle zelené listy se silnými řapíky , ve stáří tvoří vzdušné kořeny, které je nejlépe nechat zarůst do země.
Umístění:světlé,ne přímé slunce.P. scandens snáši i polostín.Teplo, pokojová teplota a vyšší.V zimě ne pod 16°C.Teplota půdy by neměla být nižší než teplota vzduchu.
Zálivka:Udržovat půdu vlhkou, ale pozor na přelití.
Množení:Řízky,zakořeněním na kmenu nebo výsevem.Řízky:v létě odříznout stonkový řízek s kořeny (5-10cm dlouhé kusy,brát pouze mladé výhony)Tři až sedm kusů dát do 6 až 8cm květníku s vlhkou směsí rašeliny a písku.Přes to natáhnout fólii.Teplota půdy 25-30°C.ř5ízky zakoření za 6 až 8 týdnů.Nepopínavé druhy se množí výsevem (obtížné až velmi zdlouhavé).



Bromélie

Bromélie tvoří výjimečně velkou skupinu:dnes je známo přes 2000druhů.Jednotlivé druhy se dají velmi snadno křížit a také v přírodě není spontánní křížení výjimkou,proto existuje celá řada hybridů.Bromélie jsou rozšířené na americkém kontinentě od severní Karoliny až po Patagonii.Rostou v deštných pralesích,ale také v suchých stepích a kamenitých savanách.Žijí přisedle na stromech(epifyty)i na zemi.jako pokojové rostliny se pěstují výhradně obyvatelé deštných pralesů.Vytvářejí nálevkovité růžice listů.Často také přinášejí krásná barevná květenství,jejichž jednotlivé květy sice po krátké době vadnou,ale celé květenství samo zdobí rostlinu nezřídka i osm měsíců.Bromélie mají speciální nároky na klima.V Evropě proto našly širší uplatnění až poté co pokročila stavba a vytápění skleníků.Vzhledem k tomu se o ně širší veřejnost začala zajímat ještě později .Bromélie jsou velmi náročné na světlo a v létě se zase musí chránit před přímím sluncem.Při nedostatku světla často vybledá kresba na listech i květy.Teplomilné bromélie nemají rady velké výkyvy teplot,ani během dne a noci,ani v průběhu roku.Ideální jsou teploty mezi 20-25°C.Tyto údaje jsou samozřejmě jen průměrné,určité výkyvy teplot v bytě bromélie snáší dobře.Méně kompromisní jsou co do vlhkosti vzduchu,ta musí být vysoká jako v deštném pralese.Hodnoty relativní vlhkosti pod 60% jsou nevhodné.Bromélie z oblastí deštných pralesů neznají žádnou pravou lidovou fázi,proto musí být téměř všechny zásobovány vodou po celý rok.Protože mají často jen málo kořenů jsou pro příjem důležitých látek významné listové nálevky.Zbytky rostlin a voda,která se dostane do nálevek se přemění na živný roztok přijímaný pak listy.Nálevky v listové růžici by měli být stále naplněné vodou.Substrát je třeba udržovat stejnoměrně vlhký.Nesnášejí hromadění vody v substrátu ani sucho.Bromélie vyžadují mírně kyselé prostředí s hodnotou pH od 5 do 5,5.Proto je nutné je zalévat měkkou vodou s nízkým obsahem vápníku.Podobně jako orchideje milují bromélie hrubý,humózní a dobře propustný substrát.Také tady je třeba vzít v úvahu hodnotu pH.Většina u nás pěstovaných bromélií jsou ve svém domově obyvatelé stromů , není od věci je také pěstovat jako epifyty ,na kmeni.Rostliny se zasadí do košíků s pláštěm z umělé hmoty , které se dají snadno upevnit na kmen.Samozřejmě se dají také pěstovat v normálních květnících s příslušně lehkým substrátem.Všechny bromélie se dají množit odnožemi.Odnože se objevují většinou tehdy, když květ mateřské rostliny zvadne.Každá rostlina vykvete jen jednou , vytvoří odnože a pomalu zahyne.Když jsou dceřiné rostliny asi z poloviny tak velké jako mateřská , můžete je opatrně oddělit ostrým nožem a nechat je zakořenit ve směsi rašeliny a písku při 25°C a vysoké vlhkosti vzduchu.Nejvhodnější doba je na to koncem jara.Taková mladá rostlina kvete zhruba po 3 - 4 letech.

Echmea svazčitá
(Aechmea fasciata)
Ananasovník chocholatý
(Ananas comosus)
Billbergie nící
(Billbergia nutans)
Kryptatantus
(Cryptanthus bivittatus)
Guzmánie jazýčkovitá
(Guzmania lingulata)
Neoregelie Karolinia
(Neoregelia carolinae "Tricolor")
Tilandsie modrá
(Tillandsia cyanea)
Vrísea vznešená
(Vriesea splendens)


Orchideje

Z 25 000 známých druhů orchidejí pochází přes 90% z tropických a subtropických oblastí země.Ostatní druhy jsou rozšířené po celém světě a zastoupené ve všech klimatických pásech,jen na pólech a pouštích žádné nenajdete.Pro správné pěstování orchidejí je tedy velmi důležitým ukazatelem jejich domovina.Naše pokojové orchideje jsou téměř všechny tropického původu;domácí druhy(v Evropě roste asi 1500druhů) se pro pěstování v místnosti nehodí.I když orchideje ve svém domově někdy žijí na plném slunci ,neměly by se zásadně vystavovat přímému slunečnímu svitu.Na přirozeném stanovišti je rostlina chráněna před popálením silnými pohyby vzduchu a vysokou vlhkostí.orchideje mají rády světlé až polostinné místo bez přímého slunce a bez průvanu.V období se sníženou intenzitou slunečního svitu bude nutné dát některým druhům dodatečné osvětlení,aby měly jako v tropech celoročně 12 hodin slunečního svitu denně.Protože orchideje pocházejí z různých klimatických oblastí, není možné doporučit jednotnou optimální teplotu.

Phalaenopsis má ráda celoročně stejnoměrné teploty mezi 20 a 26°C
Cattleya chce ve studeném ročním období teploty mezi 15 a 18°C
Cymbidium vyžaduje v zimě jen 7 - 12°C a vlétě 12 -16°C

Orchideje se zpravidla se zpravidla rozdělují do 3 teplotních oblastí: Studeného, temperovaného a teplého skleníku.Při nákupu se určitě zeptejte do které z oblastí patří. Krom teplot je také velice důležité vlhkost vzduchu.Vetšina orchidejí miluje vlhkost mezi 70 a 80%. Substrát ve kterém orchideje roste by mel být vlhký a kořenový bal nesmí nikdy vyschnout, nebo být ppřemokřený.Orchideje s pahlízami se mohou množit dělením.Některé druhy tvoří odnože , často jako poukaz na některý nedostatek rostliny.Nakonec ještě dobrá rada která se netýká pouze orchidejí:Nechte si přesně vysvětlit u prodávajícího nároky vašeho exempláře na světlo, vodu , teplotu ,vzduch , substrát a vlhkost.Zeptejte se na platný botanický název abyste se o rostlině mohli informovat v literatuře.


Faleponis, můrovec
(Phalaenopsis)
Katleja
(Cattleya)
Cymbídium
(Cymbidium)


Kapradiny

Kapradiny mají často jiné požadavky než ostatní rostliny,nejsou ale přesto obtížné pro pěstování . Důležité je znát domov kapradin.Klima a půdní podmínky na přirozeném stanovišti jsou klíčem k úspěšnému pěstování rostliny.Důležité je to právě u kapradin,.protože pocházejí téměř ze všech oblastí země.Známých je celkem asi 10 000 druhů kapradin,z toho 8 000 jen v tropických oblastech.jsou ale i druhy,které žijí v Antarktidě nebo v pouštích Ameriky.Stejně různý jako původ kapradin je i jejich vzhled a tvar.V praxi se rozlišuje mezi třemi teplotními oblastmi : studeným skleníkem(říjen až březen 8-12°C,duben až září 12-15°C), temperovaným skleníkem(listopad až únor 15-18°C,březen až říjen 18-21°C), a teplým skleníkem(září až březen 18-24°C a duben až srpen 20-28°C). Pro každý takový tepelný rozsah existuje mnoho druhů kapradin.V době s menšími teplotními nároky se může také méně zalévat, ale kapradina se nesmí nikdy nechat vyschnout.Naopak v době vyšších teplot se musí zalévat více, ale nikdy ne tak aby došlo k přemokření.Zalévat pouze měkkou až velmi měkkou vodou.Kapradiny jsou velmi náročné na hodnotu půdní hodnotu pH,která by se měla pohybovat u lesních kapradin od 5,5 - 6 a u skalních a pouštních 7 do 8.Téměř všechny pokojové kapradiny mají rády vysokou vlhkost vzduchu a nesnáší suchý vzduch od topení.Nároky na světlo nejsou u většiny kapradin příliš vysoké daří se jim na světlém až polostinném místě,Před přímým sluncem by se měly ale chránit.


Temnotka
(Pellaea rotundifolia)
Ledviník
(Nephrolepis exaltata)
Sleziník ptačí hnízdo
(Asplenium nidus)
Netík
(Adiantum raddianum)